Může být globalizace spravedlivá?
V únoru 2004 byla vydána v Ženevě analýza dopadů globalizace ve světě pod názvem „Spravedlivá globalizace : tvorba příležitostí pro všechny“. Zpracoval ji tým odborníků pod záštitou Mezinárodní organizace práce. Analýza si dala za cíl odpovědět, zda globalizace je pro svět prospěšná či nikoliv.
Její odpověď nebyla jednoznačná, spíše však stála na straně kritiků globalizačního procesu.
Globalizace nezrychlila celosvětový hospodářský růst. Naopak ten rostl od roku 1990 pomaleji než v předchozích desetiletích. Roste také rozdíl v příjmech mezi nejbohatšími a nejchudšími zeměmi. 22% nejrozvinutějších zemí světa se 14% světové populace zajišťuje více než polovinu světového obchodu a více než polovinu přímých zahraničních investic.
Naopak hospodářská výkonnost rozvojových zemí klesá. V roce 2003 dále rostla nezaměstnanost ve světě. 185 miliónů lidí bylo bez práce (6% práceschopné světové populace), 550 miliónů lidí žilo za méně než 1 dolar denně.
Z analýzy vyplývá, že globalizace do našeho světa více spravedlnosti nevnesla. Připomíná , že právě nadnárodní společnosti ztělesňují nejvlastnější paradox globalizace: další polarizaci světa pod rouškou jeho „zestejňování“.
Jako řešení se navrhuje podpora lokálního řešení problémů. Na druhé straně se připomíná, že globalizace přispěla k liberalizaci trhů, idejí a znalostí a umožnila tak například ve východní Asii, aby víc než 200 miliónů lidí překonalo hranici chudoby.
Zpráva nastoluje otázku, zda není třeba uvažovat o potřebě nového řízení globálních procesů.
(Dle Lidových novin z 6.11.2004, článek Marka Nohejla: Jak učinit globalizaci spravedlivější)