Martin Bormann varuje
Jméno Martina Bormanna je už dnes téměř neznámé. A přece za světové války to byl po Hitlerovi druhý nejmocnější muž v Německu. V Norimberském procesu po válce byl v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Jeho podpis či spolupodpis s Hitlerem na řadě rozkazů přinesl smrt miliónům lidí.
Jeho nejstarší syn, který se také jmenuje Martin Bormann, dnes chodí po německých školách a vypráví žákům o nacismu. Není to příběh obhajoby nacistického režimu. Vypráví z vlastní zkušenosti i na základě dokumentů norimberského procesu o vládě nacistů, protože se cítí povinen přispět k tomu, aby se něco podobného nikdy neopakovalo.
Martin Bormann mladší prožil své dětství v Hitlerově blízkosti na Obersalzbergu. Poznal zde všechny veličiny Třetí Říše. Učil se i nacistické ideologii na říšské škole NSDAP, kam ho poslal jeho otec. Tam slyšel, že patří k panské rase, že slovanské národy jsou určeny jako otroci a židé, že jsou podlidé, které nutno zlikvidovat.
Po skončení války se dostal jako patnáctiletý pod jménem Bergmann k jedné rolnické rodině do Rakouska. Její srdečnost a hluboká víra prý na něho zapůsobila tak, že v roce 1947 se stal katolíkem. Věděl přitom dobře, že Hitler sliboval po předpokládané vítězné válce křesťanským církvím stejný osud jako židům.
Po své konverzi šel Martin Bormann studoval dokonce teologii, stal se knězem a mnichem a v roce 1961 šel jako misionář do Konga. Při povstání v roce 1964 byl sice zajat a eskortován do Stanleyville, ale tam ho vysvobodili belgičtí parašutisté. Opět se vrátil do Afriky, ale tropická nemoc v roce 1967 ho donutila trvale Afriku opustit.
Zapojil se pak do ekumenického misionářského týmu, který v řadě míst přednášel o situaci v třetím světě. V roce 1971 utrpěl však vážnou autonehodu a ležel dlouho v nemocnici. Tam si vytvořil důvěru a sympatie ke své ošetřovatelce - řádové sestře a společně chtěli prožívat další život. Církev je osvobodila od jejich slibů a v roce 1971 slavili svatbu. Na doporučení mnichovského biskupství stal se učitelem náboženství.
Až po svém odchodu do důchodu začal přednášet bezplatně o době nacismu. Mluvil na toto téma ve všech částech Německa a Rakouska, ve školách vždy bez nároku na odměnu, účastní se i přednášek v televizi.
Mezitím se několikrát dostal do Izraele, kde přednášel židovským studentům o nacistické době.
Snaží se tak svým způsobem odčinit zlo, které napáchal jeho otec.
Tagespost 8.11.2003