Embrya na prodej
Světový rekord? Časopis Jerusalem Post oznámil 3.února 2004, že se v Izraeli narodily děti z embryí zmrazených před 12 lety.
Jak k tomu došlo?
Rodiče podstoupili umělé oplodnění ve zkumavce před 14 lety. Výsledkem bylo 12 embryí. Čtyři byla implantována matce, zbytek se zmrazil. Matka otěhotněla a porodila dvojčata.
Před 2 lety chtěli mít rodiče další děti. Tak se „odmrazilo“ 8 zbylých embryí a 4 byla implantována.
Matka porodila dvě děti, které dle zprávy lékařů z universitní nemocnice v Ein Kerem jsou dnes staré 9 měsíců. Narodily se tedy z embryí starých 12 let.
Až dosud činil časový rekord pro „výrobu“ dítěte z embrya 7 let.
Referuje o tom vatikánská tisková agentura ZENIT.
Připomíná i jiné případy. Podle londýnských Times z 30. ledna porodila žena dvojčata jako náhradní matka dcery, která nemohla otěhotnět. Porodila tedy svou vnučku.
Úspěšný prý začíná být prodej spermií přes internet. Je rozšířen v USA, ale i v dalších zemích. Chicagské noviny v srpnu minulého roku psaly o narození dvojčat lesbickému páru v New Yorku. Spermie jim darovala klinika v Kalifornii.
„Nákup“ spermií ze zkumavky využívají ve značné míře ženy, které se nechtějí vdát.
Jak říká Suzi Leather, vedoucí příslušné britské instituce v tomto oboru v novinách Telegraph z 22.ledna, osamělé ženy a lesbičky musí mít stejná práva jako heterosexuální páry.
Na její prohlášení reagoval týž den praktický lékař Dr. Theodor Dalrymple :
„V slavném novém světě paní Leatherové mají mít ženy děti pouze proto, že je chtějí, jak je jejich zákonné právo, bez ohledu na to, zda jsou schopny je vychovávat nebo zda je někdo, kdo by na ně měl platit či bez ohledu na následky pro děti samotné.“
V našem „vyspělém globálním světě“ se tedy i děti stávají zbožím. Láska se posílá mezi staré haraburdí, rodina je zbytečná.
Zdá se Vám to nenormální? Možná, že ještě dnes mnohým z Vás. Za nějakou dobu si zvyknete. Pod vlivem médií pochopíte, že je to nevyhnutelný pokrok“, a budete se stydět, že jste kdysi byli tak „zpátečničtí“, že jste věřili na takové zombie, jako je rodina, manželství či dokonce netroufám si to napsat – láska. A pokud se Vám to přece jen v koutku duše nebude líbit, necháte si to pro sebe, aby se Vám svět nevysmál.
Možná teprve potom začneme všichni pomalu chápat, že to hlavní, co člověk potřebuje a co činí člověka člověkem, je potřeba milovat a být milován. Snad ještě nebude pozdě.
Zpracováno dle ZENIT z 14.2.2004
Bedřich Vymětalík