Za evropský celospolečenský dialog
Výzva
platformy neziskových organizací
přijatá 19. září 2004 na semináři s mezinárodní účasti na Velehradě
„Za evropský celospolečenský dialog“
vstoupili jsme do Evropské Unie a nabízí se otázka, co dělat dál, aby náš vstup nebyl jen formální, ale aby pomohl k odpovědné a rozumné integraci v rámci Evropy. Pokleslá politická kultura, která se tak výrazně projevila v nechutných hádkách po volbách do Evropského parlamentu, nám připomenula, že naše dosavadní přístupy a reakce sotva mohou být vhodným příspěvkem pro život v Evropě, která by měla být naší Evropou společnou. Celospolečenský dialog k hledání forem vzájemných vztahů považujeme proto za potřebný u nás i v Evropě.
Proto jsme se jako skupina neziskových organizací, zaměřených do nejrůznějších oblastí obecně prospěšných aktivit sešli, abychom vytvořili společnou platformu k posilování takového dialogu.
Z naší diskuse vyplynulo, že existuje u nás řada přístupů a vzorců chování, které účelnému mezilidskému dialogu brání. Ani si to už sami neuvědomujeme.
Proto jsme se rozhodli upozornit aspoň na některé jevy, které brání rozumnému dialogu u nás a považují za samozřejmost vzorce chování, které jsou škodlivé pro nás pro všechny. Obracíme se na Vás s prosbou, abyste naše upozornění předem neodmítali, ale pokusili se nad ním zamyslet a hledat východisko.
- Na celkové náladě ve společnosti se podílí obraz naší politické scény, kde vzájemné osočování, nevraživost a vulgárnost i na parlamentní půdě nedává veřejnosti dobrý příklad. Mluvíme-li i v zájmu únosného života ve společné Evropě o potřebě celospolečenského dialogu, potom je nezbytné, aby tento dialog byl opřen o obecně přijatelná pravidla etického chování. Návrat k nim je nezbytný v politickém i občanském životě, máme-li být součástí civilizované společnosti.
- Hovoří se u nás často o demokracii, aniž by byla valná ochota uznávat či respektovat její obsah. Zapomíná se, že demokracie je založena na určitých právech i povinnostech. Zdůrazňují-li se práva bez povinností, potom nutně vnášíme do společnosti nerovnováhu a křivíme obraz demokracie.
- Polopravdy a osočování se často považují za běžný a účinný způsob kritiky. Namlouváme si, že kritizující je tím lepší, čím více svého odpůrce osočuje. Řada občanů se takovým přístupem nechá často přesvědčit – ke škodě pravdy a rozumných vztahů ve společnosti.
- Zvykáme si, že postupovat dle zásady, že „účel světí prostředky“, je v politice nezbytné. Dokonce vidíme kolem sebe příklady, které se zdají tuto zásadu potvrzovat. Zapomínáme, že dlouhodobě to vede při nejmenším ke znechucení občanů nad politikou a k degradaci politické kultury, což se může v dalších volbách odrazit ve volebních výsledcích.
- Příklady agresivity a šikany ve školách, o nichž se poslední dobou u nás píše, signalizují, že s výchovou mladé generace není něco v pořádku. Zdůraznění vzdělání a výuky a opomíjení či podceňování výchovy ve vzdělávacím procesu za situace, kdy výchovné působení nahrazují v široké míře vzorce chování šířené v médiích ohrožuje zdravý růst mladé generace a nutně škodí celé společnosti.
- Hrdě se hlásíme k tomu, že jsme nejateističtější společnost v Evropě, křesťanské desatero, jež stanoví zásady přirozené morálky i pro ty, kteří nevěří, neuznáváme. Zapomněli jsme však říci, čím je chceme nahradit. Zatím je nahrazujeme propagací bezohledného zisku a sobectví. Výsledkem je, že stoupá agresivita mezi lidmi, roste trestná činnost, bezohlednost na silnicích, za základní měřítko chování se považuje zásada „člověk člověku vlkem“.
- Máme-li se skutečně začlenit do společné Evropy, pak naše dosavadní způsoby jednání musíme nutně revidovat. Pak nezbude než „oprášit“ rozumné zásady mezilidských vztahů, založených na slušnosti, vzájemném respektu, toleranci a smyslu pro fair play a vyžadovat jejich uplatňování u sebe i u druhých. Jen tak můžeme vytvořit podmínky pro celospolečenský dialog, který povede k našemu organickému začlenění do společné Evropy. Jen tak můžeme dosáhnout stabilního ekonomického růstu respektujícího i ochranu životního prostředí.
Vyzýváme naše občany, aby se nad těmito problémy zamysleli a pokusili se s námi hledat vhodná východiska.
Postindustriální svět vyžaduje nový životní styl. Pokusme se ho najít a uplatnit spolu s ostatními zeměmi Evropy ve společném zájmu.
Vyzýváme další představitele neziskových obecně prospěšných organizací, aby se k našemu úsilí připojili.
Naše kontaktní adresa: JUDr. Bedřich Vymětalík
Lískovecká 2089
738 01 Frýdek-Místek
Na Velehradě 19. září 2004
Hnutí Křesťan a práce
platforma
„Za evropský celospolečenský dialog“