Sociální zabezpečení a otázka migrace v Evropě z profesních důvodů
Sociální zabezpečení a otázka migrace v Evropě z profesních důvodů
konaného ve dnech 10 až 13 května 2007 v Seville
Účastníci za KaP: Jiří Konečný, Pavel Nohel
Kromě otázek migrace byla druhým hlavním tématem semináře také práce s Bílou knihou za sociálně odpovědnou a spravedlivou Evropu (Bílá kniha byla vypracována EBCA v předchozí etapě)
Semináře se zúčastnilo celkem 65 zástupců jednotlivých členských organizací ze 16 zemí, včetně koordinační skupiny a hostů. Pro nemoc se bohužel nemohla zúčastnit paní doc. Lidmila Němcová, která se hlavní měrou podílela na předchozí přípravě semináře.
Téma migrace bylo formou přednášek probráno z nejrůznějších aspektů a potom doplněno formou diskuzí v pracovních kroužcích o zkušenosti z jednotlivých zemí.
V hlavní přednášce „Přistěhovalci v EU: realita a výzva“ Esteban Tabares vychází z ústředního motta „Není možné zastavit moře holýma rukama“. Přistěhovalectví je realitou, není možné před ní zavírat oči, je nutno změnit evropskou politiku.
Základní osnova přednášky, která se potom přenesla i do celkového rozpracování problematiky, byla následující:
7. Protiklad v evropské politice: Odmítání a vyřazování oproti integraci
8. Až k právu na evropské občanství inklusivně a pluralisticky
9. Respekt pro pluralistický náboženský život vedle sebe
Také další přednášky se věnovaly tématu emigrace, např. situaci s dřívějším vystěhovalectvím a nynějším přistěhovalectvím ve Španělsku. Hostující španělská organizace HOAC má bohaté zkušenosti s imigranty a mohla se pochlubit skutečně obětavou činností, kterou přistěhovaleckým skupinám věnuje.
Obsah a smysl jednotlivých bodů osnovy z úvodní přednášky, jak byly potom projednávány i v pracovních kroužcích, jsou vystiženy v Závěrečném prohlášení ze semináře, které je vlastně sumarizací těchto diskuzí a může zároveň nejlépe posloužit jako informace o celém jednání semináře.
Závěrečné prohlášení ze semináře EBCA „Migrace v Evropě“, pořádaného ve dnech 10. až 13. května 2007 v Seville
Migrace v Evropě, která vyžaduje integraci a uspořádává společný život
EBCA se na svém semináři intenzivně zabývala tématem „Migrace“. Pro EBCA je obvyklým postupem poznávat „Znamení času“, interpretovat tato znamení ve světle evangelia a z toho vyvodit postup pro jednání (vidět, soudit, jednat).
Vystěhovalectví z vlasti způsobené bídou nebo útlakem, cizinci a lidé bez státní příslušnosti, to vše v dějinách lidstva existovalo vždy. Přesto o to intenzivněji se migrace pro společnost stává ústřední výzvou pro 21. století. Evropa je vystavena silnému přistěhovaleckému tlaku. Chudí tohoto světa utíkají před hladem, smrtí, vyháněním a ničením životního prostředí. Tisíce přicházejí na své cestě do Evropy o život. Obchod s lidmi a nucená prostituce nabývají skandálních rozměrů. Stále stoupající počet lidí hledá v Evropě práci a výdělek pro sebe a zajištění svých rodin. Navíc se mezi přistěhovalci zvyšuje podíl žen. Evropská Unie pro přistěhovalectví nenabízí žádný lidsky důstojný koncept. Neudržitelná situace v evropské azylové a přistěhovalecké politice vedla k tomu, že evropská ekonomika částečně stojí na systému dělníků pracujících „na černo“. Ti pracují za podmínek nedůstojných člověka, jsou jim odpírána základní pracovní práva. Oběti obchodu s lidmi a nucené prostituce jsou vykazováni ze země bez jakékoliv právní ochrany. Tato neudržitelná situace je součástí mezinárodního problému zasahujícího mnohem dál za Evropu, problému, který se dožaduje účasti naší „Option für die Armen“ (= alternativa (možnost) pro chudé).
Vidíme celosvětový demografický vývoj, jak jej popisují zprávy UNO: nárůst počtu obyvatel razantně stoupá především v Asii, Africe a Latinské Americe. Z ročního přírůstku 77 milionů lidí připadá kolem 50 procent na Indii, Čínu, Pákistán, Nigerii, Bangladéš a Indonésii. V roce 2050 se očekává celosvětový počet obyvatel 8 miliard lidí, z toho však v Evropě bude žít jen 7 %. Počet obyvatel v Evropě se v průběhu let 1995 až 2050 v důsledku poklesu porodnosti sníží o 41 milionů. Narůstající stárnutí v Evropě má již dnes svoje důsledky pro systémy důchodového a zdravotního pojištění, daňové systémy a sociální pokladny. Evropa potřebuje přistěhovalectví z humanitárních důvodů a také z demografických důvodů, i když přistěhovalectví demografické problémy v Evropě nevyřeší, ale může je zpomalit.
Chceme se poučit z historie. V šedesátých (1960) a sedmdesátých (1970) letech přicházeli na sever přistěhovalci za prací z jihu Evropy a z Maroka, Tuniska, Alžírska. Ekonomika organizovala jejich nábor a společnost je nazývala „Gastarbajtry“ (=hostující pracovníky). Ke skutečné integraci těchto lidí do přijímacích zemí dodnes nedošlo. K tomu je nutno v evropských zemích nyní vytvořit klima pozitivní přistěhovalecké kultury.
Vidíme, že migrující muži a ženy se často stávají obětními beránky pochybené politiky a jsou vyobrazováni jako nepřátelé. Pravicoví populisté, ale také někteří levicoví a občanští politikové v Evropě ukazují obraz, jakoby Evropa byla „zaplavena přistěhovalci, kteří chtějí jen vytěžit naše sociální pokladny a okrást nás o naši identitu. Údajně nás převálcuje islám. Tomuto zkreslujícímu obrazu, který se vyznačuje nepřátelstvím vůči cizincům, se stavíme na odpor.
Dělení společností a zemí na chudé a bohaté má na Evropu i celosvětově dramatický dopad. Evropa a celý svět jsou rozděleny. Ekonomická globalizace, internacionalizace a neoliberální politické přístupy mají negativní účinky, které vedou k prohlubování bídy a k vystěhovalectví. Celosvětově panuje nespravedlivé rozdělování statků. Nespravedlivé obchodní vztahy a politika světové banky na mnoha místech ničí regionální ekonomické struktury a zabraňují samostatnému vývoji. Vlády států G8 provádějí pouze symbolickou politiku, nezjednávají však žádná skutečná řešení.
Migrující muži a ženy jsou podle našeho křesťanského chápání našimi bratřími a sestrami. Milovat Boha z celého srdce, znamená, milovat bližního jako sebe samotného. Přijmout přistěhovalce/přistěhovalkyni znamená přijmout Boha do našeho středu. V tomto směru v církvi neexistují žádní cizinci. Evangelium lásky k bližnímu a k cizincům (Mt 22, 34–40) požaduje rozhodné činy solidarity k cizincům. Důstojnost člověka je zaručována Bohem. Toto pojetí zbystřuje naši citlivost k osudu přistěhovalců/přistěhovalkyň nezávisle na jejich náboženské a národní příslušnosti nebo na jejich právním stavu.
EBCA (MTCA) se zasazuje o pozitivní přistěhovaleckou kulturu v Evropě a obrací se proti představě, že Evropa má být „pevností “. Evropská Unie a její členské státy musí v kontextu mezinárodního celosvětového společenství účinně bojovat proti příčinám migrace, útěku a vyhánění. Podstatným prvkem při tom je celosvětový boj proti chudobě, aby se dosáhlo globální spravedlnosti. Politika, spotřebitelé a producenti v Evropě nesou obzvláštní zodpovědnost za udržitelný ekologický vývoj a tím za udržení nedotčeného a zdravého životního prostředí pro budoucí generace.
Evropská unie musí koncipovat jednotnou azylovou, přistěhovaleckou a vízovou politiku, která bude splňovat měřítka lidské důstojnosti. Budoucí evropská nařízení týkající se přistěhovalectví nesmějí zůstávat na nejnižším standardu, nýbrž musí prozrazovat vážné pokroky. Ženevská konvence o uprchlících se musí stát neomezeným evropským a soudně přezkoumatelným právem. Konvenci je navíc nutno aktualizovat, aby např. pronásledování týkající se specificky jednoho pohlaví bylo uznáváno v celé Evropě jako důvod k azylu. Obchod s lidmi a nucenou prostituci je nutné účinně potlačit cestou přísnějších zákonů a intenzivnějších trestních postihů v přeshraniční spolupráci. Každý člověk je obdarován právy již na základě své osobnosti a své lidské důstojnosti. Tato práva je nutné uznávat, práva nemohou být propůjčována státy nebo vládami. Právo na evropské občanství musí být zakotveno v budoucí evropské smlouvě. Každý musí být tam, kde bydlí a žije, vybaven stejnými právy, aby byla zakotvena příslušnost k politickému společenství a aby se dosáhlo sociální a ekonomické integrace. Evropská společnost musí být utvářena etnickou a náboženskou rozmanitostí. Mezináboženský a mezikulturní dialog, komunikace a rozvaha při konfliktech se musí stát pevnou součástí. Přistěhovalci/přistěhovalkyně potřebují obzvláštní přístup ke vzdělávacímu systému. Podpora při výuce jazyka a osvojení jazyka patří k právům a povinnostem jak přijímající společnosti, tak samotných přistěhovalců/přistěhovalkyň.
Jako členská hnutí EBCA se zavazujeme provádět senzibilizační kampaně ohledně tématu“Migrace“. Tyto mají obsahovat následující jednotlivé aspekty:
- vzdělávací činnost pro naše členy a aktivisty. Existenčním obavám je nutné čelit poukazováním na skutečné souvislosti.
- chceme se stavět proti xenofobním tendencím a bránit se proti pravicově populistickým argumentacím. K tomu použijeme naše časopisy a komunikační prostředky, např. internet
- chceme uzavírat spojenectví a vytvářet sítě s křesťanskými skupinami, pastoracemi migrantů, skupinami NGO a s odbory
- chceme posílit komunikaci a dialog s migrantskými organizacemi, vytvářet interkulturelní základní skupiny, hledat rozhovory s muslimskými obcemi v našich kostelích a v jejich mešitách
- chceme se seznamovat s životem migrujících mužů a žen a jejich rodin, navštěvovat je, zakládat sousedská společenství, navazovat kontakty se školami a navzájem se přiblížit. Skupina belgických žen se snaží navázat zejména kontakt se skupinami muslimských žen.
- Chceme nabízet konkrétní pomoc v závodech, při hledání práce a bytu, nabízet poradenství a odkazovat na organizace, které mohou nabídnout další pomoci, např. odbory.
- jsme na cestě k opětovnému nalezení společné evropské kultury. V procesu globalizace se jedná o celosvětovou kulturu a ta může být jen multikulturelní, ve vzájemné úctě jednotlivých kultur. Nesmí dojít k boji mezi kulturami. Toto je velká výzva pro všechna mezinárodní hnutí. Tomuto cíli chceme také věnovat svoji práci jako EBCA, v tomto cíli vidíme šanci pro naše země, aby se staly multikulturelní. Nechceme proces globalizace přenechat jen kapitálu a pravicovým populistům. Stáváme se světovou společností, která má odpovídat lidské důstojnost všech, jak je to vyjádřeno v Deklaraci lidských práv spojených národů. Toto je výzva pro nás, abychom již zde a nyní jednali s orientací na budoucnost.
Sevilla 13. května 2007
Za naši delegaci jsme se snažili upozornit, že situace přistěhovalectví v Evropě je vlastně negativním důsledkem konzumního přístupu Evropanů k životu, z toho plynoucí neochoty k obtížím s výchovou více dětí v rodinách… Obavy, že pluralistická a multikulturální společnost přináší daleko více nebezpečí, než přínosu, jsou podle našeho názoru oprávněné. Odsuzování těchto obav se nám jeví až tak, že evropská kultura ztrácí pud sebezáchovy.
Náš názor však byl zdvořile odmítnut ve smyslu, že v myšlení Evropanů stejně nelze očekávat nějaký obrat, spíše je nutné vycházet ze současné situace, jaká je.
Na vyžádání je možné zaslat dokumenty ze semináře.