Seminář Hnutí Křesťan a práce: „Reforma zdravotnictví, ale jaká“

Velehrad, 2.-4.října 2009
JUDr. B. Vymětalík

Hnutí Křesťan a práce organizuje každoročně semináře s mezinárodní účastí, věnované sociální, zaměstnanecké a zdravotnické problematice. Zpravidla se konají v České republice, někdy také v blízkém zahraničí. Letošní seminář se uskutečnil 2.-4.října 2009 na moravském Velehradě, byl věnován proble­matice zdravotnické reformy. Semináře se zúčastnilo 150 pos­luchačů z České republiky, Slovenska, Polska, Německa, Rakouska a Itálie. K nespornému úspěchu semináře přispěla velmi dobrá úroveň přednesených sdělení, intenzivní a neformální diskuse z pléna, bezchybná organizace a zejména přátelská atmosféra tohoto mezinárodního setkání křesťanských zaměstnaneckých organizací.   Hlavním organizátorem a moderátorem semináře byl JUDr Bedřich Vymětalík (Křesťanský institut Ostrava,Hnutí Křesťan a práce, Papežská akademie sociálních věd).

 

Ze zahraničních referátů nejvíce zaujala brilantní přednáška Dr Norberta Blüma, ministra práce a sociálních věcí Spolkové republiky Německo v letech 1982–1998. S odkazy na křesťanskou sociální etiku popsal středovou sociální pozici křesťanů, která podporuje a hájí jak sociální práva, postavení a důstojnost zaměstnanců, tak právo na soukromý majetek a podnikání. Odmítl a argumentoval jak proti komunistickým tak i liberálním extrémům. Analyzoval současnou krizi, kterou považuje za primárně finanční a zdůraznil, že je důsledkem ztráty etiky v podnikání a naprostého odtržení spekulativního kapitálu od prací reálně vytvářených hodnot. Při odhadu dalšího vývoje reformy zdravotnictví v Německu vyjádřil plnou důvěru ve veřejný solidární zdravotní systém : finanční kapitál se nachází v těžké krizi, soukromé zdravotní pojišťovny krachují a fúzují (USA, Německo), na rozsáhlejší převzetí zdravotní péče chybí spekulativnímu kapitálu prostředky. Další výnosnost takových investic je v německém právním prostředí značně nejistá. Dr Blüm argumentoval ve prospěch dalšího rozvoje veřejného a solidárního zdravotního systému s rozsáhlou participací charitativních a soukromých profitních organizací a zařízení.

 Přednášející ze starších členských zemí Evropské unie ( prof. Wolfgang Mazal, Institut pro pracovní a sociální právo, Vídeń), přednášející z Itálie ( Angelo Levati, ACLI) a z Německa (Hannes Kreller, Katholische Arbeitnehmerbe­wegung) přiznali, že reforma zdravotnictví v jejich zemích je předmětem velmi úporných a komplikovaných vyjednávání a ke změnám dochází velmi pomalu, pokud vůbec. Pouze  Německo dospělo v posledním roce k zásadnějším a ne příjemným změnám, zejména ve snaze zajistit další financování systému. Podstatně se   zvýšila spoluúčast pojištěnců, pojišťovny mohou při nákladech vyšších než očekávaných po­žadovat i zpětně zvýšené platby pojistného.
 Účastníky semináře do určité míry překvapily referáty z Polska (Stanislav Matonia, Solidarnoscz a Kazimierz Szalata) a Slovenska (JUDr.Miroslav Vaňo, Vysoká škola zdravotnictví a sociální práce, Bratislava). Privatizace ve­řejného zdravotnictví, jak ji pro Českou republiku připravoval ministr Julínek a jeho tým, měla u našich sousedů velmi podobný scénář a osud. I v těchto zemích byly při přípravě a lobování pro takto pojatou reformu velmi aktivní americké zdravotní pojišťovny. Na Slovensku snaha o likvidaci veřejného zdra­votnictví vedla k pádu vlády a nová vláda „reformu“ zablokovala. V Polsku vetoval zákonné předlohy prezident a nedostatečná podpora v parlamentu k přehlasování tohoto veta již nestačila. Polská vláda je nicméně i nadále kreativní – zařízením, která se transformují v akciové společnosti, přislíbila vládní finanční podporu. Zástupce Solidarity jednoznačně prohlásil, že polské odbory budou ve svém odporu proti privatizaci veřejného zdravotního systému pokračovat.
 
O opakovaných pokusech legislativně prosadit tzv Julínkovu reformu podrobně informoval poslanec Ing Ludvík Hovorka. Popsal lobistické tlaky a nekorektní postupy, kterým byli poslanci opakovaně vystaveni. S uvedením dikce jednotlivých ministerstvem zdravotnictví předkládaných zákonů analyzoval nepřijatelná rizika a nevratné změny, která by taková reforma přinesla, zejména nedostatečně definované a zajištěné nároky pacientů na léčebnou péči (nedostatečná definice a tvorba standardů zdravotní péče), reglementaci a námezdní postavení zdravotnických pracovníků (skupování soukromých ordinací zdravotními řetězci), únik finančních prostředků ze systému (vyšší provozní náklady a čerpání zisku soukromými pojišťovnami), likvidaci veřejného zdravotnictví a státní garance ochrany zdraví populace (opuštění pojmu zdravotní péče garantované Ústavou, likvidace státních zdravotních ústavů a hygienické služby, převedení univerzitních nemocnic na akciové společnosti). Poslanec Hovorka, podporován jen částí poslaneckého klubu KDU-ČSL, Zdravotnickou komisí KDU –ČSL (poslanec ing. Carbol), poslanci strany zelených a poslanci opozice se stal klíčovou osobností blokace ministerstvem předložených legislativních norem, od jejichž podpory posléze ustoupila i část ODS. Účastníci semináře připomněli i vulgární novinářské útoky, jimž byl Ing. Hovorka vystaven a poděkovali mu za principiální a statečný postoj. 
 

Ing. Hovorka a v dalším referátu Ing. Josef Jelínek (Pojišťovna Slávia) informovali, že se recentně, s podporou ministerstva zdravotnictví (Bc. Šnajdr), usku­tečnila fuze zdravotních pojišťoven Agel,  Báňská a Česká národní. Nově vzniklá soukromá Průmyslová zdravotní pojišťovna   je de facto také provozovatelem soukromých zdravotnických zařízení. Par­lamentem přijatá právní úprava by takovým fůzím měla do budoucna zabránit, snahy o plošnou privatizaci zdravotnictví však jistě budou pokračovat. 

 Prof. MUDr Pavla Klener, DrSc (1.lékařská fakulta UK, Praha) se věnoval vývoji českého zdravotnictví po roce 1989. Prof MUDr. Vladimír Bencko, DrSc (l.LF UK Praha) se zabýval úlohou primární prevence, veřejného zdravotnictví a hygienické služby a referoval o omezeních, kterými v posledních letech prochází. Prof. Ing.Lubomír Mlčoch, CSc (Fakulta sociálních věd UK Praha) se ve velmi úspěšné přednášce věnoval filosofickým a etickým problémům poskytování zdravotní péče a nárokům které by měly být na lékaře kladeny.
 MUDr. Jan Bruthans, CSc (IKEM Praha) ve své přednášce analyzoval potřebu a úskalí zdravotní reformy a formuloval politické, finanční a organizační předpoklady realizace reformy. Přednesl a zdůvodnil návrh modelu reformy a uvedl její základní zásady, formulované v dále uvedených bodech.
 JUDr Vymětalík řídil závěr semináře, bylo přijato závěrečné usnesení:
 
Seminář považuje za základní východiska reformy zdravotnictví a za stěžejní pro realizaci reformních kroků:
 

1.      Ochranu lidského života jako základní pravidlo lékařské etiky a kritérium reformních opatření.

2.      Definovaný společenský zájem o zdraví a společenskou garanci zdravotního stavu populace. 

3.      Zdravotnictví především jako veřejnou službu a nárok na zdravotní péči jako právo zaručené Listinou základních lidských práv a svobod.

4.      Princip solidarity a solidární systém zdravotní a sociální péče. Převážná část financování zdravotního systému je zajištěna solidárním veřejnoprávním zdravotním pojištěním a veřejným financováním s důslednou veřejnou kontrolou. 

5.      Propojení zdravotního a sociálního pojištění

6.      Podporu zdraví a zdravého životního stylu, prevence a preventivních programů.

7.      Průběžné transparentní vypracovávání a přijímání odborných standardů   zdravotní péče jako doporučeného modelu péče a úhradových standardů jako nároků z veřejného zdravotního pojištění. Garantem odborných standardů jsou odborné lékařské společnosti, garantem úhradových standardů stát. 

8.      Zabezpečení maximálně možné dostupnosti kvalitní preventivní a léčebné zdravotní péče, regionálně i oborově. Přiměřenou hierarchizaci a regionalizaci zdravotních služeb (nemocnice I., II., III., typu s definovaným rozsahem garantované péče).      Vypracování a přijetí závazných per­sonálních a přístrojových nor­mativů pro zdravotnická za­řízení lůžková i ambulantní. 

9.      Zajištění transparentních smluvních vztahů a finančních toků ve zdravotnictví:

-         transparentním sjednáváním smluv mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními, vykazováním zdravotní péče a kontrolou personálních, věcných a kvalitativních parametrů poskytované péče

-         transparentní investiční politikou, nákupy zdravotnických prostředků, předepisováním léků a zdravotnických prostředků, sjednávání služeb a pronájmů

             Za základní regulativ nákladů zdravotní péče považujeme dohadovací řízení úhrad zdravotnických výkonů a národní lékovou politiku.

Soukromé připojištění a financování hradí péči a služby nad limit přesně definované garantované péče. Nezajišťuje přednostní péči. Z povahy věci nemůže být nadřazeno veřejnému zdravotnímu pojištění při zajištění péče nutné k záchraně života, záchraně zdraví a jeho kvality.

Důsledné oddělení pojišťoven a zdravotnických zařízení. Odmítáme privatizaci veřejného zdravotního pojištění, fakultních a krajských nemocníc a klíčových zdravotních ústavů.

Stát a jím pověřené instituce jsou i nadále garantem pregraduálního a postgraduálního vzdělávání lékařů, sester a dalších zdravotnických pracovníků.

 

Tato hlediska by při dalším řešení zdravotnické problematiky neměla být opomíjena.



Každá rána, kterou jsme utržili, vyrazí z nás nějaký klín, který nám překážel.

Tomáš Baťa