Prohlášení
Hnutí Křesťan a práce v Praze ve spolupráci s dalšími křesťanskými institucemi a organizacemi u nás i v zahraničí uspořádalo při příležitosti 120. výročí tzv. Borských tezí ve dnech 11. –13. července 2003 v Boru u Tachova seminář s mezinárodní účastí na téma:
180 účastníků nejen z České republiky, ale i z Německa a dalších 8 zemí východní i západní Evropy společně posuzovalo, co je prvořadě potřebné, aby Evropa dokázala zajistit lidsky důstojný život svým občanům.
Seminář byl zakončen slavnostní mší svatou, kterou v neděli celebroval kardinál Miroslav Vlk. K této slavnostní mši přijelo ještě několik set účastníků Katolického hnutí zaměstnanců Německa (KAB), především z pohraničních oblastí.
Výsledky jednání účastníků semináře jsou vyjádřeny v jejich závěrečném
p r o h l á š e n í :
Před 120 lety se sešli v Boru u Tachova (tehdejší Haid) na zámku knížete Löwensteina významní sociální politici, aby z křesťanského pohledu hledali odpovědi na problémy, které přinášela tehdejší průmyslová společnost. Své závěry vyjádřili v tzv. Borských tezích (Haidských tezích). Jádro jejich poselství znělo: Práce nesmí být nikdy považována za zboží, protože pracující člověk má jedinečnou důstojnost.
Tyto teze ovlivnily první papežskou sociální encykliku Rerum novarum z roku 1891, která je začátkem oficiální sociální nauky církve. Encyklika pak dala podnět k dalšímu sociálnímu vývoji a reformám, k nimž patří sociální politika státu, sociální zákonodárství a sociální tržní hospodářství.
Na cestě k větší Evropě, která má v příštím roce zahrnout 25 zemí, účastníci semináře zdůrazňují:
- Důstojnost člověka musí i dnes mít nejvyšší prioritu. Je to nezbytné pro svět práce i pro ekonomiku. Lidsky důstojnou společnost nelze budovat ani na bezohledném neokapitalismu ani na ztroskotaném marxismu. Stejně tak nemůže odpovídat životním pocitům Evropanů hedonistická společnost, která nezná solidaritu a odpovědnost, zejména odpovědnost za nedotknutelnost lidského života od jeho počátku až do smrti.
- Éra průmyslové společnosti končí. Prudký rozvoj moderních technologií především v oblasti informační a komunikační spolu s globalizací vyžaduje nové přístupy a nové odpovědi. Prvořadým se dnes stává vzdělání, výchova, celoživotní učení, tvořivost, vědění. Je to i významný předpoklad, aby se člověk mohl účelně podílet na statcích země a tvorbě blahobytu.
- Charta Evropské Unie a předložená Evropská Ústava formuluje společné hodnoty. Jsou důležitým předpokladem pro společný život občanů Evropy. Neméně důležité je, jaký obsah lidé do těchto hodnot vloží. Připomínáme proto, že základní lidská práva se mohou rozvíjet jen na základě daném křesťanskou tradicí. Proto apelujeme na odpovědné politiky, aby do společné Ústavy zakotvili odkaz na Boha a křesťanské hodnoty. Většina Evropanů odvozuje svoji identitu od křesťansky orientovaných kulturních kořenů Evropy.
- Voláme všechny křesťany k účasti na budování Evropy, která
- respektuje důstojnost každého člověka
- pomáhá k rozšíření vědění a vzdělání jako základu blahobytu
- hlásí se k nové kultuře práce, umožňující všem účastníkům hospodářského procesu plný lidský podíl na podnikání
- je si vědoma své lidské, sociální, globální a křesťanské odpovědnosti vůči ostatnímu světu a jeho kulturám
Měla by to být Evropa v níž se angažovaní křesťané vzdělávají v křesťanském sociálním učení a v níž se křesťanská hnutí působící ve světě práce solidárně spojí ke spolupráci na lidsky důstojné budoucnosti Evropy a světa.
Účastníci borského semináře
12. červenec 2003