Konference „Komplementární měny v Evropě“
Konferenci pořádal od 18. do 22. července 2004 Katholisch Soziales Institut v Bad Honnef v Německu. Kromě mnoha zájemců z Německa a Evropy se jí zúčastnili také hosté ze zámoří (Argentina, Brazílie, Kanada, Japonsko, USA).
Termín „complementary currency“(CC), dnes již zavedený v Evropě, navrhl americký profesor Dr. Bernard Lietaer, autor knihy „The Future of Money“, v níž poukázal na potřebu nového měnového systému, který by byl doplňkem dnešních oficiálních měn.
V úvodním projevu Joachim Sikora, ředitel KSI, zdůraznil dnešní sociální a ekonomické problémy způsobené neoliberalistickými přístupy, které zahájily v 80-tých letech vlády Ronalda Reagana a Margaret Thatcherové. Dnešní svět se potýká s problémy nezaměstnanosti, narůstající chudobou, snižujícím se významem státního sektoru, finančními krizemi, nízkou kvalitou sociálních a zdravotních služeb apod. Na druhou stranu však navzdory globalizaci vzrůstá význam místní výroby a místní spotřeby. Také katolická církev se musí více zabývat těmito otázkami a odpovídat na výzvy doby – zvláště v sociální oblastech.
Dr. Margit Kennedy, autorka mnoha knih o komplementárních měnách, vystoupila s referátem, v němž zdůraznila, že se už dvacet let snaží o propagaci tohoto nového alternativního řešení; teprve nyní dochází k výraznější praktické aplikaci. Zdůraznila potřebu vytvořit v jednotlivých státech zájmové skupiny, které by informovaly obyvatelstvo o alternativní ekonomice i o úspěšných pokusech zavést doplňkovou měnu v jiných zemích. Kritizovala současný úrokový systém, který přispívá k redistribuci bohatství ve prospěch bohatých a snižuje motivaci ke spoření u sociálně slabších vrstev obyvatelstva.
V diskusi a ve workshopech se hovořilo o nutnosti vysvětlovat politikům, bankéřům i obyvatelstvu podstatu a výhody komplementárních měn. Mohou totiž přispět jako jeden z možných nástrojů k netradičnímu řešení problematiky dnešního světa.
Na příkladech z evropských zemí se ukázalo, jak tyto doplňkové měny v různých podobách se už začaly uplatňovat v místních podmínkách:
Ve Švédsku a v Dánsku funguje banka JAK, která úspěšně poskytuje bezúročné úvěry na základě solidárního spoření členstva.
V Itálii existují regionální a místní měny Crédito a LIBRA (použitelné pouze v omezeném rozsahu pro vymezené účely); podporují např. místní výrobu a spotřebu, příslušnými poukázkami je možno platit v určených obchodech a místech (zboží a služby). Rovněž úvěry je možno poskytovat v komplementární měně.
Ve Francii za podpory vlády koncem t.r. se právě rozjíždí tři projekty komplementární měny SOL vycházející ze solidární ekonomie.
V Německu existuje lokální měna Chiemgauer (podle místa) ve formě voucherů, z níž lze 3% hodnoty investovat do regionálního rozvoje.
V Brazílii se připravuje velká akce na podporu vzdělávání SABER (vouchery na vzdělání, které rozděluje vláda).
Také v Japonsku je komplementární měna značně rozšířena pod názvem „místní měna“.
Zkušeností s doplňkovými měnami je daleko více, můžeme jistě vytipovat i systémy LETS v České republice; bohužel jsou ještě málo známy a organizace nejsou vzájemně propojeny.
Dr. Margit Kennedy hovořila o komplementárních měnách i na našem semináři na Velehradě dne 18. září 2004. Její referát získal značnou pozornost.
doc. Ing. Lidmila Němcová, CSc.