BÍLÁ KNIHA
Evropské hnutí křesťanských zaměstnanců připravuje tzv. Bílou knihu k problému sociálních jistot v Evropě. K tomu si vyžádalo podklady z jednotlivých zemí. Stanovisko našeho KAP k situaci v českých zemích dále zveřejňujeme:
BÍLÁ KNIHA
Návrh vyjádření KAP ČR
1a) Které jsou hlavní problémy sociálních jistot v ČR?
Česká republika je jednou z postkomunistických zemí, která byla 1. 5. 2004 přijata do Evropské unie. Po roce 1989 transformovala dřívější ekonomický systém na tržní hospodářství a obnovila politický demokratický systém.
Dosud však nebyla realizována důsledná reforma systému sociálního, zdravotnického a daňového. O možných řešeních se diskutuje, většina návrhů směřuje k liberálnímu řešení („každý se má starat o sebe, když to někdo neumí, může za to sám“).
Rozhádaná nesourodá politická scéna uvažuje pragmaticky v horizontu příštích voleb. Podle oficiálních údajů ekonomika roste, avšak je otázkou, v čí prospěch, když potřebné finanční fondy stále chybějí.
Občané začínají být unaveni a znechuceni politickými poměry, kdy se stranické a osobní ambice a prospěch nadřazují veřejnému zájmu, obecnému blahu a odpovědnosti před veřejností. Rostoucí sociální nejistota spolu s apatií občanů vede k různým negativním jevům (na př. nízká účast ve volbách – m.j. podporující relativní růst významu komunistické strany; absence žádoucích hodnot, kriminalita, drogy, prostituce ap.). Negativní postoje mohou také ohrozit důvěru k Evropské unii.
1b) Jaké jsou 3 hlavní problémy a jejich důsledky?
Problémů je velmi mnoho, dochází k jejich konvergenci s vyspělými západními státy i ke ztrátě iluzí, které obyvatelstvo mělo po r. 1989.
S hlediska sociálních jistot mezi nejzávažnější patří:
1) hrozba nezaměstnanosti: v současné době průměr slabě pod 10%, avšak se značnými rozdíly v regionech (místy až 20%) i mezi jednotlivými skupinami obyvatelstva; nejistota se dotýká i mladých lidí po dokončení studia i lidí za předpokládaným zenitem výkonnosti (45 – 50 let), kteří při často vynucených odchodech z dosavadního zaměstnání velice obtížně navazují nový pracovní poměr;
2) stále odkládaná reforma důchodů, daní a zdravotnictví;
3) krize stability a existence rodiny, která souvisí nejen s předchozími problémy (není dostatečně řešena otázka bydlení pro mladé lidi, důchodci a sociálně slabí občané se cítí být ohroženi hrozbou deregulovaného nájemného), ale také se zeslabeným vlivem náboženství (ČR patří v Evropě k nejateističtějším zemím, i když opět rozdíly v regionech).
ad 1) růst chudoby (prohlubuje se propast mezi bohatými a chudými, přibližně 80% obyvatelstva má příjmy pod celostátním průměrem, jehož vypovídací schopnost je velmi problematická) vede k ohrožení určitých skupin obyvatelstva (důchodci, handicapované osoby, matky samoživitelky),
ad 2) pokles důvěry v instituce (vládu, politické strany, samosprávu, nezájem o věci veřejné);
ad 3) nízká natalita (pouze 1.1 dítěte na 1 matku), vysoká rozvodovost (prakticky každé druhé uzavřené manželství končí rozvodem).
1c) Jak budou tyto problémy státem, odbory řešeny?
V celé šíři politického spektra probíhá diskuse o různých metodách reforem; levicově orientované politické strany zdůrazňují nutnost větší participace státu, pravicové naopak odpovědnost jednotlivce a financování jednotlivcem. Křesťanská strana zdůrazňuje solidaritu a subsidiaritu, ale nedochází ke konsensu s ostatními stranami – odmítá se spolupráce s extrémně orientovanými levicovými stranami.
Odborové hnutí je značně roztříštěné a křesťanské odbory nemají prakticky žádný význam vzhledem k velmi malé členské základně.
Po nedávné interní krizi vlády se politické strany nedohodly na uspíšení voleb, proto při současném rozložení politických sil (křehká koalice s podporou 101 hlasů ze 200) k zásadnímu řešení dojde zřejmě až po volbách v příštím roce.
Jsme si vědomi stárnutí populace. Byla již vytvořena koncepce národní prorodinné politiky, podle níž by měly být řešeny závažné sociální otázky (byty, přídavky na děti, mateřská dovolená, flexibilní pacovní doba pro ženy ap.). Diskutuje se oficiální uznání homosexuálních svazků na úrovni rodiny (poslední návrhy neprošly parlamentem o jediný hlas, tlak pokračuje).
2a) Tři nejdůležitější požadavky našeho hnutí v této
oblasti
1. Široká morální a finanční podpora a stabilizace mladých rodin s dětmi;
2. zajištění důstojnosti práce: spravedlivé odměňování a pracovní podmínky, podpora aktivního zapojení zaměstnanců do hospodářského procesu ve vhodných participativních formách (např. s využitím zkušeností podnikových rad, akciové účasti, s novým zákonným vymezením účasti odborů a asociací v zaměstnaneckých otázkách); sociální dialog; kultivace vzájemných vztahů zaměstnavatelů a zaměstnanců; orientace podnikání na službu a nikoli výlučně zisk;
3. rozumná důchodová reforma, která nepovede k dalšímu snižování reálných důchodů; zajištění důstojného postavení seniorů ve společnosti; dostupnost zdravotní péče, bydlení a odstranění jakékoli diskriminace.
2b) Máte představu, jak tyto požadavky řešit?
Naše představy vycházejí ze sociální nauky Církve, jejíž myšlenky je třeba vhodnou formou propagovat. Zatím však chybějí prostředky (včetně lobování). Je velice obtížné získat pozornost většiny médií, což souvisí se zatím nízkou politickou kulturou, s prosakujícím korupčním prostředím, s neseriózním přístupem médií (s jejich přednostním až výlučným akcentem na senzace a krátkodobý zisk) i s ateistickým prostředím.
2c) Organizujete akce k těmto tématům?
KAP ČR ve svých pobočkách organizuje k těmto tématům besedy, navíc zpravidla dvakrát ročně celostátní semináře s mezinárodní účastí a s prominentními lektory (včetně zahraničních). Naši členové se zúčastňují obdobných seminářů v dalších evropských zemích, čímž dochází k vzájemné informovanosti a provázanosti. V lednu 2005 v Brně proběhlo celoevropské zasedání MTCE. KAP má vlastní webovou stránku, vydávají se interní publikace s materiály ze seminářů, dodávají se informační články pro MTCE a EZA. KAP také posílá svoje stanoviska a doporučení parlamentu, politickým stranám, nevládním organizacím i významným činitelům veřejného života. Delegáti KAP se zúčastňují parlamentních seminářů.
V současné době se hnutí KAP ujalo iniciativy vytvořit národní síť křesťansky orientovaných obecně prospěšných organizací ke společnému prosazování křesťanských stanovisek; snaží se vybudovat také mezinárodní síť k posílení sociálního dialogu v Evropě.
3a) Které mýty existují v souvislosti se sociálními
jistotami?
Je jich mnoho. Patří k nim zejména následující:
1. Nepotřebnost či nedůležitost odborů.
2. Iluze o dobrých úmyslech všech zahraničních investorů, kteří přijdou pomoci našemu národnímu hospodářství a zajistí trvalou zaměstnanost.
3. Růst ekonomiky zaměřený na bezohledné dosažení maximálního zisku za každou cenu povede k růstu prostředků pro zajištění sociálních jistot.
4. Pragmatický přístup Carpe diem se stává stylem života jednotlivců, rodin i státu; roste zadluženost obyvatel bez odpovědnosti za dlouhodobé závazky, díky agresivní reklamě si lidé půjčují peníze na nákup zboží, které není nezbytné.
5. Peníze na důchody chybějí, protože vymíráme, a není dostatek občanů v produktivním věku, kteří by mohli důchody financovat (bude jich stále méně); chyba je však v rozdělení finančních zdrojů.
6. Obyvatelstvo zatím vítá sociální dumping (přemístění továren z vyspělých zemí je přínosem pro zajištění práce místního obyvatelstva), ale neuvědomuje si, že může jít pouze o dočasný prospěch, protože po určité době v rámci globalizačních procesů se dravý kapitál přemístí do dalších zemí s nižší cenou pracovní síly, surovin atd.
7. Důvěra v pravdivost médií – nevidí se jejich sofistikovaná manipulace.
8. Péče o odpovídající pracovní podmínky zaměstnanců a o jejich osobní rozvoj je zbytečným vyhazováním peněz a ekonomice nepomůže.
9. S rodinnou krizí a s nízkou natalitou se nedá nic dělat, je to věcí jednotlivce.
3b) Co se proti tomu dá dělat?
Naše přednášky a semináře se pokoušejí uvést mýty na pravou míru.
„Demytologizace“ ovšem potřebuje mediální kampaň a pro ni potřebné finance, jakož i získání osobností veřejného života, které by měly odvahu a byly ochotny změny prosazovat.
Pomoci v tomto směru může také vytváření národní a mezinárodní křesťansky orientované sítě v rámci EU.