V podstatných věcech se ztotožňuji s formulací i názorem……

             K otázkám, kterými se zabýváme na našich internetových stránkách a k souvisejícímu článku v    Perspektivách z  říj­na   2002   nám   došel    zajímavý   názor, který   otiskujeme a konfrontujeme s našimi úvahami. 

 Váš názor:

„V podstatných věcech se ztotožňuji s formulací i názorem „1.dotazu“ na Vašich vebových stránkách a opětovně, Vaše odpověď na tento dotaz mne vybízí, abych reagoval na vý­vody i vývody mnohých Vašich kolegů „zavádějící a propagující“ katolické sociální učení v životní realitě. 

            Náš názorový rozdíl možná vysvětlí obsah mého článku, který pro Váš eventuální zájem přikládám.“  

(Naše poznámka: Článek chceme otisknout později při diskusi o tržním hospodářství.) 

„ Sociální učení církve podávané v obale tržně-sociálního státu Německo nebo zidealizované EU, nemůže skutečně občany motivovat. Až teď se ukazuje, jak vize nebožtíka Luxe byla nefunkční. Z druhé strany problému, kdy zástupci církve formulovali klady zápory naší cesty do EU? 

            Nicméně, základ rozdílů mezi námi je v tom, čemu věříme a na čem tedy potom zakládáme svoji argumentaci. (A snad i ve Vaši nevoli přiznat, že na víc, než co nám „hrozí“ a co hezky rozebíráte a dokládáte v Perspektivách, bohužel , náš národ nemá; a ani v minulosti to nebylo slavnější!). 

            Na závěr si dovolím trochu ironie. Bylo by možná daleko průkaznější pro českou sekularizovanou společnost předvést, jak sociální učení církve má v praxi fungovat, což by znamenalo, aby celý propagační tým (počínaje prof. Mlčochem) realizoval „pilotní“ projekt, jak s učením do praxe. (Oba víme, že církev má obtíže uřídit kvalitu a termíny u svých „křesťanských“ zhotovitelů na poměrně jednoduchých zakázkách, a to se nezmiňuji o řadě obchodních přehmatů z neznalosti.)“ 

             S úctou                                                                                                         V.V. 

 Náš názor:

 Vážený pane,

             Váš příspěvek k tématice, kterou probíráme na internetových stránkách a jíž se svým způsobem týká i hodnocení 13 let naší společnosti v Perspektivách, je zajímavý. Ukazuje zhuštěnou formou stanoviska a názory značné části naší veřejnosti a přímo vybízí k odpovědi. 

            Pokusíme se nejdříve stručně zformulovat Vaše stanoviska, jak jsme jim rozuměli. Dle Vašeho názoru 

  1. Se zásadami křesťanského učení v podstatných věcech souhlasíte, rozděluje nás aplikace těchto znalostí do životní praxe. 
  2. Propagace katolického sociálního učení do praxe je zavádějící. 
  3. Sociální učení církve v obalu tržně-sociálního státu Německo nebo zidealizované EU nemůže občany inspirovat. 
  4. Zástupci církve měli zformulovat klady a zápory naší cesty do EU. 
  5. Na nějaké zlepšení současné situace, jak je rozebíráme v článku v Perspektivách, náš národ nemá. 
  6. Místo propagace učení církve by bylo lepší ukázat, jak má sociální učení církve v praxi vypadat. 

 Dovolte k tomu několik poznámek:

ad 1.) Je potěšitelné, že se zásadami křesťanského učení v podstatných věcech souhlasíte. V tom jsme ovšem v naší společnosti v absolutní menšině. Už třináctiletá zkušenost nám opakovaně potvrzuje, že naše veřejnost o tomto učení nic neví nebo má o něm zcela zkreslené představy. Přitom i když o něm nic neví, suverénně je odmítá a ani o něm nic vědět nechce. Jakákoliv věcná diskuse je potom velmi obtížná.

            Nerozumíme proto dost dobře, s jakou aplikací znalostí tohoto učení do životní praxe nesouhlasíte. My totiž zatím o žádné aplikaci u nás nevíme (kromě některých příkladů v mikroekonomické oblasti, u nichž však není zájem na publikování). Naše společenská transformace principy křesťanského učení nebrala na vědomí, spíše je odmítala. Máme za to,že zde je jedna z hlavních příčin, proč naše transformace dopadla „tak jak dopadla“. 

 

ad 2.) Souhlasíme s  Vámi, že propagace ka­tolického soci­álního učení (pokud   lze   vůbec o propagaci hovořit) je zavádějící. Důvod vidíme právě v tom slůvku „sociální“. Naši lidé si jej spojili se socialismem a jsou přesvědčeni, že sociální učení církve prosazuje nějakou formu socialismu nebo něčeho podobného. Zdá se, že je nad lidské síly vysvětlit, že slovo „sociální“ nemá se socialismem nic společného, prostě, že je o něčem zcela jiném. Chybí potom i ochota si ověřit, že toto učení je dokonce v příkrém rozporu se socialismem. Možná si pamatujete, že komunisté je dokonce považovali pro socialismus za zvlášť nebezpečné. 

            Zamezit zavádějícím představám o sociálním učení je proto dost důležité. Raději hovoříme o křesťanském učení o společnosti. Zdá se nám to v našich podmínkách vhodnější. 

 

ad 3.) K otázce, zda má křesťanské učení prosazovat sociálně tržní hospodářství či vstup do EU, dovolte malé upřesnění

a)      Křesťanské učení neřeší a ani nechce řešit konkrétní modely uspořádání společnosti. Ukazuje hlavní principy a metody, které by měla společnost v zájmu lidsky důstojného života uplatňovat. Do konkrétní politiky se míchat nehodlá

   Můžeovšem   kritizovat   takové   modely, které   jsou v  rozporu s křesťanskými principy a ke škodě člověka. Proto také odmítlo   svého   času   jak   komunismus tak nacismus. 

b)      Konkrétní společenský model je věcí laiků a demokratické dohody všech příslušných politických  sil. Z principů křesťanského učení může vycházet více modelů uspořádání společnosti. Je na angažovaných křesťanech, aby prosazovali takové modely, které křesťanské principy respektují. 

    Zdá se, že tomuto povolání u nás zůstávají mnozí křesťané stále hodně dlužní. 

 c)      Křesťanské učení tudíž neprosazuje ani sociální tržní hospodářství. Nelze ovšem pominout, že sociální tržní hospodářství v Německu neodporovalo ve své době myšlenkám křesťanského učení a přitom dalo potřebný prostor, aby se z poválečného chaosu vytvořil ekonomicky silný prosperující stát. 

   V dnešních   podmínkách   vyžaduje   tehdejší   model přehodnocení. Je však stále názorným dokladem, že principy křes­ťanského učení   vůbec   nejsou   utopií, ale   že mohou dát solidní základ úspěšnému ekonomickému rozvoji.  

Ironií je, že za komunis­mu jsme   Německu   sociální tržní   hospodářství proto záviděli, dnes je kritizujeme, aniž známe vlastní úspěšnou alternativu. 

 ad 4.) Nemyslíme, že by se k výhodám a nevýhodám našeho vstupu do EU musela vyjadřovat přímo církev. Rozhodně by však k této otázce měli mít fundované stanovisko křesťané. Naše hnutí Křesťan a práce spolu s dalšími institucemi proto připravuje na léto příštího roku seminář s mezinárodní účastí právě k této problematice. 

 ad 5.) Snažíme se nesdílet Váš pesimismus, že na nějaké zlepšení stavu naší společnosti náš národ nemá. Možná, že máte pravdu Vy. Obáváme se však, že pokud bychom propadli takovému pesimismu, byla by to škoda pro celou společnost. Některé signály jako např. vlna solidarity v souvislosti s povodněmi nás spíše přesvědčují o tom, že pozitivní možnosti nejsou v naší společnosti zdaleka vyčerpány. 

 ad 6.) Plně uvítáme Váš návrh na vypracování „pilotního“ projektu uplatnění myšlenek křesťanského učení v praxi. Z důvodu výše uvedených však ho nemůže vypracovávat církev, ale měly by se k němu hlásit instituce hlásící se ke křesťanství. Vypracování takového projektu předpokládá ovšem znalost principů křesťanského učení. Taková znalost u nás stále chybí. Proto jsme začali na internetových stránkách www.hkap.cz postupně seznamovat nejdříve s hlavními principy tohoto učení a ukazovat na jejich význam pro řešení aktuálních problémů dnešní doby. 

            Teprve na základě získání aspoň základních vědomostí chceme postupně diskutovat o možnostech konkrétního uplatnění těchto myšlenek v našich podmínkách. Příkladů k tomu máme připravenou celou řadu. Uvítáme spolupráci se všemi lidmi dobré vůle, jimž není život a osud jejich spoluobčanů lhostejný. 

 

         S úctou                                                                     Vaši přátelé z KAP 

                                                                                                20.11.2002