Potřebujeme nové vize i v naší společnosti
Naši politici i veřejnost se výjimečně shodují: Potřebujeme novou vizi. Nikdo však neví, kde ji hledat. Mnozí jsou dokonce zjevně přesvědčeni, že žádná nová či alternativní vize naší společnosti není vůbec možná.
Pokud chtějí hledat jakoukoliv reálnou vizi v překonaných představách a ideologiích nenávratně končící průmyslové společnosti, mají jistě pravdu. Nastupující společnost označovaná někdy jako informační nabízí však výrazně nové perspektivy.
Proč se nezamyslet, na čem je založena vysoká životní úroveň a nízká nezaměstnanost v proslulém Křemíkovém údolí v USA? Co umožnilo výrazný hospodářský rozvoj známých regiónů jako jsou italské Benátky či Prato, španělský Mondragon, norský Alesund a další? Na jakých principech hospodaří ekonomicky úspěšné podniky ve světě? Asi bychom zjistili, že jsou to principy diametrálně odlišné od toho, co praktikujeme u nás.
Voláme-li po vizích, nemusíme je vymýšlet. Využijme dobrých příkladů, které se ve světě osvědčují. Vyžaduje to ovšem zásadní změny v našich přístupech a jednáních.
- Vyžaduje to uvědomit si, že základním kapitálem moderní informační společnosti už nejsou stroje či peníze, ale lidské znalosti a schopnosti. V globální hyperkonkurenci obstojí jen ti, kteří dokáží znalostní, tj. lidský kapitál lépe využít. Sebelepší technologie zastarávají, příkazové metody v autoritářském podniku se stávají brzdou. „V 21. století uspějí podniky, které podchytí představivost, elán a inteligenci lidí způsobem, jehož tradiční autoritářská organizace není schopna“, připomíná Peter Senge, profesor Massachusettského technologického institutu v USA.
Podpora lidského znalostního kapitálu vyžaduje podporu celé škály nástrojů, podněcujících samostatnost, odpovědnost, aktivní zájem a současně smysl pro spolupráci všech účastníků podnikových procesů, především zaměstnanců a významných podnikových partnerů.
K těmto nástrojům patří i „zvlastnění“ těchto účastníků souběžně s dalšími vhodnými formami účasti na řízení a zisku. Lze k tomu využít nejen zaměstnaneckých akcií, ale i řady nových forem, které se ve světě osvědčují.
Patří k nim např. akciové opce tj. právo nákupu určitého množství akcií za současnou tržní cenu postupně např. během 5 let. Možnost zisku z tržní hodnoty akcií je zajímavým stimulem pro kupujícího.
Patří k nim možnost podpory státem úvěrovaného nákupu podniku svěřeneckými zaměstnaneckými fondy při umožnění splácení úvěru dlouhodobým zvýšením výkonnosti.
Patří k nim úvěrování nákupu podniků našimi kapitalisty včetně zaměstnaneckých fondů pomocí zahraničních investorů na určitou dobu (tzv. společnosti pro převod vlastnictví).
Účinné zapojení zaměstnanců a manažerů do řízení i do vlastnicko-odpovědnostních vztahů se stává základním předpokladem úspěchu moderního podniku. Neměli bychom je konečně podpořit i u nás místo spoléhání na samoregulační tržní mechanismy?
- Hlavním organizačním principem společnosti znalostí se stává partnerství a spolupráce. Účelné propojení znásobuje fungování znalostního kapitálu. Individuální sobecký přístup je stále více protiproduktivní. Podmínkou přežití se stává týmová práce, podnikové sítě spolupráce, propojení na internetové sítě a další moderní metody podnikání.
- Partnerství a spolupráci nelze dosáhnout bez ovzduší důvěry. Znamená to začít respektovat ve vzájemných vztazích určité základní principy odpovídající zdravému rozumu jako je dodržování smluv, čestnost, poctivost, férovost, ohled k druhému. Respektování mravních principů není dnes požadavkem nějakého naivního mravokárce, ale stává se nezbytným východiskem pro rozvoj ekonomiky. Ostatně potřebu radikální změny si, zdá se, postupně uvědomuje stále větší část naší společnosti.
- Roste význam regionů se sítěmi spolupráce malých a středních podniků a místních institucí. Globální trhy likvidují výhodu globalizace. Co lze získat ve vzdálených lokalitách, mohou získat všichni. Soustředění znalostí, dovedností a institucí se specizalizací v konkrétních lokalitách může naopak změnit a také mění mnohé oblasti ve významná inovační centra. Právě zde se našim podnikatelům, kteří chtějí skutečně podnikat, otevírají významné možnosti.
- Vyžaduje to ovšem účelnou stimulaci potřebných změn nezbytnými daňovými, úrokovými a vzdělávacími opatřeními ze strany státu při klíčové roli právní politiky, v níž prosazení rychlého a účinného postihu kriminality, odstranění zdlouhavosti soudního řízení a zdůraznění spravedlnosti před bezduchým formalismem se stává prvořadou podmínkou skutečné transformace společnosti.
Požadavkem dne se stává decentralizace moci a další demokratizace i v ekonomické sféře, v níž důležitou úlohu sehrávají demokratické podniky a regiony s autonomními podnikatelskými sítěmi – tedy opak toho, s čím se setkáváme u nás.
Nabízí se tak reálná vize i pro naši společnost. Je to vize ekonomické demokracie uvolňující schopnosti, znalosti a aktivitu lidí pro široké zapojení nejen v politice, ale i v ekonomických procesech na bázi partnerství, spolupráce a kapitálové účasti v souladu s trendy 21. století.
Je to vize občanské společnosti, v níž vysoká produktivita současně uvolňuje prostředky pro lidskou seberealizaci v kultuře, vzdělání, péči o rodinu, pro využití volného času.
Je to vize společnosti s větší hospodářskou samostatností občanů, umožňující jejich vyšší životní úroveň a tím i růst poptávky, pozitivně ovlivňující růst zaměstnanosti a zmírňující postupně propast mezi bídou a bohatstvím, která patří k palčivým problémům současného světa. Tato vize může nabídnout konkrétní východiska i pro řešení současných problémů naší společnosti.
Není právě teď hodina potřeby skutečné společenské transformace?
Nepromarníme ji ?
Bedřich Vymětalík