Nastupuje třetí civilizační vlna – co to pro nás znamená?

            Americký futurolog Alvin Toffler, jehož kniha „Šok z budoucnosti“ byla přeložena do desítek jazyků, říká, že ve světě proběhly dvě velké civilizační vlny a že dnes jsme ve znamení nástupu vlny třetí. 

            První vlnu naší civilizace prý představovalo zemědělství a hlavním kapitálem byla v něm půda. Té bylo možno se dotknout, ale nebylo možno ji množit. Aby jí člověk měl víc, musel ji odebrat jinému vlastníku. Tvorba bohatství byla založena na systému rolnického zemědělství. 

            Druhá vlna naší civilizace byla průmyslová. Kapitál představovaly hlavně továrny. Majitel akcií se mohl dotknout tovární zdi a věděl, že mu patří nějaký kousek té zdi. Tento kapitál se už množit dal. Mohly se stavět nové továrny. Tvorba bohatství byla založena na růstu produktivity manuální práce a účelném rozmisťování kapitálu k produktivnímu využití

            Část světa tvoří ještě agrární společnosti první vlny, část představují vyspělejší průmyslové státy druhé vlny.

            Dnes však neodbytně nastupuje vlna třetí – postprůmyslová. Kapitálu třetí vlny se už dotknout nelze. Akcie firmy třetí vlny jako je např. Microsoft nepředstavují podíl na nějakém hmotném statku. Jsou to jen symboly. Kapitál Microsoftu je v mozcích lidí, které zaměstnává. A přesto je to jedna z největších firem na světě. Tvorba bohatství třetí vlny je založena na nových způsobech využívání lidských znalostí. 

 

            V článku nazvaném „Konec ligy gentlemanů“ publikovaném v Lidových novinách z 29.3.2003 Alvin Toffler konsta­tuje: 

            „Největší politickou změnou naší doby není konec studené války. Není jí ani šíření islámského extremismu, ani posun Ameriky do postavení jediné světové supervelmoci. Je to nástup nové civilizace nebo způsobu života, který není založen ani na rolnickém zemědělství, ani na průmyslu běžících pásů, ale na nových způsobech využívání znalostí k tvorbě bohatství. Tato nová forma ekonomiky a s ní spojený způsob života pocházejí ze Spojených států“. A dodává, že „Spojené státy spustily masivní vlnu sociální i ekonomické transformace, která výrazně ovlivní dosavadní způsob života.“ (Alvin Toffler: Konec ligy gentlemanů, Lidové noviny z 29.3.2003, str. 15) 

            Starý dvojpolární svět zemědělských a průmyslových států je nyní dle Tofflera nahrazován systémem trojpolárním, v němž země „s ekonomikami a sociálními systémy založenými na znalostech jsou nyní v čele – nebo tam směřují“. 

            Nástup třetí vlny byl vyvolán prudkým rozvojem moderních technologií, zejména v oblasti informační a komunikační, které spolu s tolik diskutovanou globalizací vyvolávají nutnost nových přístupů a jiných způsobů myšlení

            Země, které mezi prvními dokáží pozitivně a účelně zareagovat na výzvy a možnosti, které třetí vlna přináší, mají šanci dostat se na přední místa mezi vyspělými zeměmi.

            Evropská Unie si tuto šanci zjevně uvědomuje (viz tzv. Lisabonský protokol). Je na nás, abychom si ji uvědomili i u nás a dle toho reagovali.

            Zatím se u nás zdá převažovat představa, že transformací „od socialismu k starému kapitalismu“ jsme vyčerpali všechny možnosti a že už nelze nic nového vymýšlet. Je to představa velmi nebezpečná právě v době, kdy se svět kolem nás radikálně mění a kdy rychlost změn činí mnohé zkušenosti zastaralými.

            Ať se nám to líbí nebo ne, čeká nás nová společenská a ekonomická transformace, nechceme-li zaostat za směrem vývoje. Tato transformace může být využita jako všechno na světě ve prospěch člověka nebo k jeho škodě. Hodnoty, instituce a způsob života se budou i u nás měnit, ať už to chceme nebo ne. Pokusit se pochopit podstatu těchto změn a využít je pozitivně v zájmu společného dobra a člověka je výzvou, kterou bychom neměli odmítnout.

            Často se uvádí, že po agrární a průmyslové společnosti nastoupí v třetí civilizační vlně společnost vzdělání a znalostí. V dalších úvahách se zkusíme zamyslet, co to pro nás vlastně znamená.

 

                                                                                                Bedřich Vymětalík

 

 



Každá rána, kterou jsme utržili, vyrazí z nás nějaký klín, který nám překážel.

Tomáš Baťa