Je už dnes morálka zbytečná?

            Vybrali jsme zajímavé myšlenky z jednoho novoročního blahopřání 2005: 

            V zamyšlení nad stavem světa stojí za to připomenout si až děsivou shodu příčin zániku Římské říše se současnou situací. Podle slavného britského historika Edwarda Gibbona (1737–1794) se na rozkladu a pádu římské civilizace podílely tyto okolnosti: zhroucení rodinné struktury; oslabení smyslu pro osobní odpovědnost; úpadek náboženství; vyhledávání takových zábav, které se stávaly stále více hédonistickými, násilnými a nemorálními; nadměrné daně, striktní řízení a vládní intervence. Dnes navíc končí epocha rozkouskovaného světa a vznikající svět může mít buď podobu anonymní, neosobní globalizace, nebo se může postupně stávat společenstvím lidí sdílejících ideál jednoty v rozmanitosti a respektu k nepominutelné hodnotě důstojnosti lidské osoby.

            Na špatném stavu světa se podílí i každý, kdo plánuje, jak druhého přelstít, oklamat, zvítězit nad ním za cenu jeho ponížení, ale i ti, kdo chovají ve svých srdcích zlobu a nenávist.

            Svět sounáležitosti naproti tomu vytvářejí lidé, kteří vnášejí do vztahů k druhým pokoj a dobro a uplatňují dobrou vůli v řešení všech sporů.

            Nemá-li tento svět skončit všeobecným marasmem, potřebuje návrat k civilizovanosti, tj. k promyšlenému a procítěnému pěstování etické a duchovní kultury osobnosti u všech lidí, ve všech věkových a sociálních vrstvách společnosti.

            Jsme svědky i aktéry krize hodnot, krize občanské společnosti, krize uspořádání světa. Slovo krize nás však nemusí děsit. V čínském znaku pro krizi jsou dva prvky: nebezpečí a šance.

 



Každá rána, kterou jsme utržili, vyrazí z nás nějaký klín, který nám překážel.

Tomáš Baťa