Budeme dál živit rozpočtový schodek?

            Všichni uznáváme, že schodek státního rozpočtu je neúnosný, a že je s tím třeba něco udělat. Navržená tzv. úsporná opatření však nutně vyvolávají vážné zamyšlení, zda cesta, kterou chceme volit, je správná. 

            Proč vlastně krátit sociální dávky, abychom mohli platit nadměrnou byrokracii, kterou jsme si za 13 let sami vymysleli a zavedli? Nebylo by rozumnější probrat všechna ta zákonná a další adminis­trativní opat­ření, která za 13 let s­i vynutila zvý­šení administra­tivy   a růst rozpočtových nákladů? Kdybychom to udělali odpovědně, možná bychom se podivili, co zbytečností trpíme a ještě stěžujeme život spoluobčanům. 

            Mimoto nestačí jen škrtit, kde to zdánlivě nejméně bolí. Výsledek může být opačný. Jestliže se mají krátit výdaje na školství a na vzdělání, pak je to opatření výslovně kontraproduktivní a zřejmě jsme se vůbec nepoučili o vývoji, který ve vyspělém světě probíhá. Hlavním zdrojem růstu bohatství vyspělé společnosti jsou dnes lidské znalosti.Vynakládat prostředky na vzdělání znamená pomáhat růstu bohatství ve společnosti. 

            Krátit výdaje na vzdělání znamená připravovat další „díry“ ve státním rozpočtu. 

            Nebylo by rozumnější hledat jiné formy úspor? 

 
 

30.5.2003                                                                                                  – lm – 



Každá rána, kterou jsme utržili, vyrazí z nás nějaký klín, který nám překážel.

Tomáš Baťa